Vyměňte váleček za stříkací pistoli

Malování domácnosti je jako malá pohroma. Snažíme se ho oddálit, jak jen to jde. Pokud jsme však s prací hotovi, všichni se cítíme jaksi lépe. Jakoby barva přikryla nánosy prachu a pronikla příbytek vůní čistoty. Všechno se jeví novější, méně opotřebované a atraktivnější. To parfém vanoucí z nové vrstvičky barvy hypnotizuje naši mysl.

Pokud patříte k těm, kteří odvrátí tvář, jakmile spatří štětku, váleček či malířské nářadí, měli byste se poohlédnout po nových možnostech.

Díky hobby stříkacím zařízením a zdokonaleným barvám nezabere malování připravené místnosti více než hodinu. Už není třeba čekat na zasychání vrstev, vše funguje úplně jinak. Bez ohledu na to, zda malujete zeď nebo strop.

Turbína žene barvu na zeď
Nalijete barvu do nádobky, našroubujete ji na stříkací pistoli a zasunete do zásuvky. Ve chvíli, kdy zatlačíte tlačítko spouště, rozezvučí se turbína, která žene drobné kapičky barvy na stěnu nebo strop. Ani si nestihnete uvědomit, co se děje, a najednou stojíte na konci čerstvě namalované stěny. Opět naplňujete zásobník a za chvíli celý pokoj září novotou. Takové rychlé malování jste snad ještě nezažili. Přestože to vypadá na první pohled jako sen, je to zážitek, který vás možná čeká při vašem nejbližším malování.

Kde se žádá vynovit intenzivní bělost stropu a stěny žádají jednobarevný nátěr, který ladí v moderním interiéru se strohým designem nábytku, je stříkání ideální volbou. Stačí jen vše pozakrývat fóliemi, ohraničit pásky a můžete se pustit po krátké přípravě do práce.

Odsouvání nábytku do středu místnosti není kompromisem, ale standardem. Dokonce nepotřebujete ani malířský žebřík nebo židli, abyste dosáhli až na plafon.

Jednodušší, než se zdá
Přestože se vše točí kolem technologie HVLP (vysoký objem při malém tlaku), nemusíte listovat v encyklopedii, abyste se dozvěděli, co je ve věci. Hobby stříkací pistole pro malování interiéru funguje bez kompresorů či jiné výbavy. Vše je v malém kufříku, který uložíte na poličku, aby byl vždy připraven k novému použití.

První částí je turbína, která se na pohled v ničem neliší od fénu. Fouká silný proud vzduchu, který se od motoru mírně zahřívá. Má řídký filtr, aby se nezanesla prachem, a záleží pouze na prodlužovačce, jak daleko od zásuvky se dostanete. Buď funguje, nebo ne, nemá se na ní co pokazit.

Barva se nalévá do nádobky, která jí pojme přibližně 1,8 litru. Do moderní, husté disperze stačí přilít pouze desetinu vody, aby byla připravena ke stříkání. Netřeba nic měřit, nic počítat. Naběračkou naberete hustou barvu do nádoby, zapíchnete dovnitř měrku, dolijete vodu po nejbližší volnou rysku a zamícháte. Takové množství vystačí na vydatné nastříkání jedné stěny, které může v mnoha případech stačit.

Podstata technologie se ukrývá ve stříkacím nástavci. Je z tlustého plastu a je v něm pouze jedna hadička a tryska. Právě on zajistí, aby se barva dala do pohybu. Zatímco část vzduchu z turbíny tlačí na hladinu husté barvy, aby stoupala širokou trubkou vzhůru, zbylá část ji žene přes trysku vpřed, aby dopadla na strop nebo na stěnu.

Žádné namáčení, válcování či roztírání. Stačí jen mířit a barva létá na zeď.

Komfort, který zjednoduší práci
Přestože se jednotlivé modely stříkacích pistolí liší výkonem turbíny, existují dva prvky, které mohou stříkání zjednodušit.

Prvním je prodloužení, které je jakousi trubkou, což zasunete mezi turbínu a stříkací nástavec. V podkroví se díky němu dostanete ke stěně pod nízkou šikminou, aniž byste si museli kleknout. Ve vysoké místnosti naopak dosáhnete na strop, aniž byste se stavěli na špičky. Pokud jej potřebujete, namontujete jej na pistoli. Pokud ne, zůstane ležet v polici.

Druhým bonusem je peristaltická pumpa, která dokáže do stříkací pistole dopravit barvu přímo z kbelíku, aniž byste ji museli po každé stěně nalévat do zásobníku. To je výhodné nejen při malování velkých místností, ale také pro ty se slabšíma rukama.

Díky tomu, že barva je na zemi, držíte ve vzduchu o dvě kila zátěže méně. A to je opravdu rozdíl. Taková pumpa je většinou součástí samotné pistole a musíte ji použít vždy. Nelze přikoupit k té, kterou jste si možná objednali v loňské sezóně.

Pokud si právě kladete otázku, jak hluboce musíte sáhnout do peněženky, tak vás můžeme ujistit, že za 100 eur koupíte vše, co potřebujete. Wagner W550 či W610 jsou volbou jistoty.

Příprava zajistí plynulost
Těžká interiérová barva se při stříkání nemění na jemnou mlhu, zachovává si formu drobných kapiček. Na zem proto padá jen to, co se neuchytí na stropě nebo na stěně. Krycí fólie jsou proto tím nejlepším společníkem při přípravě místnosti. Aby je však proudící vzduch neodfukoval, nekupujte ty, na jejichž obalu se nedopátráte ani výrobce.

Sáhněte po osvědčených fóliích, které mají samolepící páskový okraj a jsou nabity statickou elektřinou. Po rozvinutí se přitáhnou k podlaze, oknu či ke stěně natolik, že pokud je přímo nepodfouknete, budou tam držet jako nalepené. Mnohé z nich mají formu pruhu o šířce od 50 do 250 centimetrů. Tak překryjete nejen okny a dveře, ale zakryjete i podlahu s jistotou, že fólie se uprostřed místnosti překryjí.

Zbytek dotáhnete malířskými pásky. Zásuvky, vypínače, vodovodní baterie či cokoliv, stojí v cestě, ovinete a vytvoříte ostrou linii mezi malovkou a okolními plochami.

Nápisy Masq, Color Expert, Kana, Storch nebo Tesa jsou zárukou, že pásky se od vlhké barvy nenavlní a fólie nebudou poletovat po místnosti. Osvědčené pomůcky pro zakrývání při malování stojí jen o několik centů více než ty z Číny, které svými vlastnostmi takříkajíc „usnuly dobu“. O to větší radost budete mít při úklidu, který zabere jen pár minut. Stáhnout fólie a pásky, namotat do klubíčka a zahodit.

Jak spojit staré a nové
Vzpomínáte si ještě na zdlouhavé oškrabávání starých vrstev barvy ze zdi, protože ta nejnovější se ihned po nanesení začala odlupovat? Stará technologie hlinkových barev je prostě taková. Moderní disperze však lze na zeď nanést ve více než dvou desítkách vrstev, aniž byste museli řešit podobné problémy. Samozřejmě jen tehdy, pokud nevynecháte nejdůležitější krok.

Je to penetrace, která spojí podklad s novou vrstvou barvy takovou silou, jako by tvořily jeden celek. Zjednodušeně bychom mohli říci, že je to barva bez pigmentu a plniva. Pojivo rozptýlené ve vodě pronikne do nejsvrchnějších vrstev starého nátěru a vytvoří můstek, na který se nový nátěr naváže plnou silou. Vždy se musí ředit podle návodu na balení a přípustná je pouze jedna vrstva.

Nedržte se mýtu, že penetrace musí být od stejného výrobce jako barva samotná. V Evropě je pouze několik továren, které vyrábějí její klíčovou složku – polymer – a jedna z nich je iu nás na Slovensku – Duslo Šaľa. Takže nápis Duvilax na kbelíku není nostalgickou vzpomínkou na minulou éru, ale garantem toho, že máte penetraci přímo ze zdroje. Bez zprostředkovatelů, kteří ji cestou naředí víc, než se patří.

Stříkání penetrace pistolí jde nesmírně rychle. Přímo před očima vidíte, jak starý nátěr pod vlivem vlhkosti tmavne. Než se opět objevíte ve stejném koutě, kde jste začali, vše je již natolik zataženo, že se můžete pustit přímo do nanášení barvy.

Výhodou stříkání je, že nemusíte řešit, jestli se vám cosi bude lepit zpět na váleček, nebo táhnout pod štětkou. Pistole ukládá kapičku na kapičku a ty po zatažení nikdy nestékají.

Mistrovská práce z rukou laiků
Nanášení barvy stříkací pistolí nevyžaduje žádný trénink, dovednost ani zkušenost. Jelikož pistole nemají přehnaný výkon a dávkování barvy je tak akorát, nic na stěně nestéká a ke každému vynechanému místu se můžete okamžitě vrátit.

Je to technologie navržená pro laiky, kteří již napoprvé dosáhnou naprosto profesionálního vzhledu stěny. Možná i proto je tato technika na západ od nás oblíbená i mezi ženami, které dokážou s barevnými odstíny vykouzlit v interiéru zázračnou atmosféru.
Platí zde jediné pravidlo, které je třeba dodržet. Tryska musí směřovat vždy kolmo na zeď, podobně jako když si svítíte elektrickým lucernou. Takže co tah shora dolů či zprava doleva, ruka prochází celou délkou stěny.

Ať už je podkladem sádrokarton, hladká stěrka nebo zrnitý strukturovaný štuk, výsledek je úžasný. Drobné kapičky znásobí matný odlesk barvy a vytvoří jednolitý povrch. A to platí i pro plafon, na kterém je vždy vidět každá nedokonalost.

Na druhý nástřik se nečeká
Při obnově bílé malby nebo při světlých pastelových barvách je jediný nástřik obvykle dostatečný k tomu, aby bylo krytí dokonalé. To sice zjistíte až po důkladném proschnutí, první místnost vám však vždy ukáže, jak pochodíte v ostatních.

Než odlepíte pásku a vše pobalíte, barva ještě nestihne ani pořádně zaschnout.

Nejnovější interiérové ​​disperze jsou jednoduše navrženy tak, že část své průsvitnosti ztratí až po vyschnutí. Ještě před několika lety tomu tak nebylo.

Syté odstíny však vyžadují nastříkat dvě vrstvy. To proto, že obsahují méně plniva (které je přirozeně bílé barvy) a více pigmentů. Vrstvičky jsou tak o málo tenčí a průsvitnější. Přestože jste za takovou barvu namíchanou podle vzorníku v prodejně štědře zaplatili, jinak to nejde. Výhodou však je, že stříkání vás ušetří jakéhokoli čekání.

Druhou vrstvu můžete nanášet přímo na vlhký podklad. Pravdou je, že nová vrstva barvy se na vlhký, povadlý podklad naváže ještě intenzivněji než na suchý, jako by vznikala jediná silnější vrstva, vzájemně protkávaná do jediného celku. To byste s válečkem nedokázali.

Čištění je rychlé
Jedinou povinností po každém stříkání je vymývat nádobku a stříkací nástavec pistole. Stejně jako to děláte s válečky či jiným malířským nářadím. Určitě jste si všimli, že horká voda zvykne na dražších barvách nadělat při mytí více škody než užitku. Polymer zgumovatí a už se mu dolů moc nechce. Pokud však do studené vody přidáte kapku saponátu, všechno jde jako po másle.

Je dobrým zvykem při každé manipulaci s barvou v kbelíku utírat jeho víko a boční strany, aby na nich barva nezasychala. Protože pokud se vyschlá naloupe vždy do kbelíku, nasrdí to nejen při malování válečkem, ale i při stříkání. Znáte to ďobání prstem do zdi, aby bulka nekazila dobrý dojem. Při stříkání je to podobné. Tok barvy na chvilku zpomalí a poté vyprskne větší dávka spolu se zaschlou hrudkou.