Jak uskladnit úrodu ze zahrádky?

Je to každoroční boj se zákony přírody. Zatímco podzim povolává do služby houby, hnilobu a zkázu, aby se živiny vrátily zpět do koloběhu života, zahrádkář má s úrodou ze své zahrádky jiné plány. Chce aby mu vydržela co nejdéle.

Závisí pouze na zkušenostech, zda se záměr vydaří. Jestli máte chladný sklep vytesaný do kamene, důsledně větraný spíž nebo teplý sklep hned vedle kotelny, vždy máte šanci na úspěch. Ba někdy se může stát, že některé plodiny budou svěží až do dne sklizně budoucí úrody.

Na začátek vždy velký úklid
Věděli to jednoduchí hospodáři a hospodyně dříve, než Louis Pasteur pod drobnohledem objevil, že všude kolem nás jsou neviditelné organismy, které dokáží skoncovat s ovocem a zeleninou. I když jsou opatrně sklizeny a probrány plody, hlízy, kořeny a jiné části rostlin díky přírodní membráně odolné vůči nástrahám, jakmile ve tmě usnou, jejich odolnost klesá. Čím méně nástrah na ně bude stříhnout v hliněné podlaze sklepa nebo pórech dřevěných bedýnek, tím déle vydrží.

Tak jako se patří spíž na podzim vybělit vápnem, stejná povinnost platí pro stěny sklepa. Jen podlahy z hlíny si zaslouží suchý poprašek vápenného hydrátu, který bude mít na ně stejný účinek. Změna pH reakce utlumí růst hub a zahubí všechny skladové neduhy. Ti opatrnější přidají také vydatné kouření sirným knotem, což se však neobejde bez náramného zápachu. Aby se stihl do uskladnění úrody vyvětrat.

Zapomínat není třeba ani na dřevěné bedničky, lísky, police či bedny. Všem osoží koupel v roztoku modré skalice. Takhle se to dělá od nepaměti.

Bramborám se líbí v papíře
Ne zápravy, bedny či přepravky udrží vláhu v bramborových hlízách, ale mikroklima, kterého lze dosáhnout pouze v papírových sáčcích. Co brambory vydýchají a vypotí, to zůstává v jejich těsném kontaktu, aby je udrželo ve svěžesti. Ideální jsou hrubé obalové pytle, které se netrhají ani při mírném navlhčení. Takto je úroda připravena i pro příležitostné přenášení blíže ke kuchyni.

Tam, kde jsou pro manipulaci pytle přítěží, pomůže vlnkovaná lepenka. Pokud z ní vyrobíte stěny vašich skladovacích nádob, vše bude fungovat podobně. Je překvapením, jaký rozdíl spatříte po třech měsících skladování brambor v rašlovém a papírovém pytli. Obzvláště v teplém sklepě.

Rašelina dokáže zastavit čas
Mrkev, petržel, pastinák, řepa, celer, ořech, tuřín a kedluben na zimní skladování dokáží iv teplém sklepě přežít celý rok skladování, aniž by jen trochu ztratili na své kvalitě. Stačí je jen přesvědčit o tom, že odpočívají v zemině a čekají na příchod příštího roku. Za zatemněným oknem, aby neměli tušení, že je den.

Všechny je třeba v plastových bedýnkách utopit do vlhkého rašelinového substrátu a pravidelně je chodit ve dvoutýdenních intervalech vlhčit. Zapustí vlásečnicové kořínky a ty odvážnější se budou snažit i vyhnat tenoučké lístečky bez zeleného barviva. Zatímco ve spánkové letargii budou z rašeliny čerpat vláhu a živiny, neztratí nic na své svěžesti a chuti. Jakoby pod hrubou sněhovou peřinou nadále prosperovali v zemi.

Takhle to funguje iv panelákovém sklepě, který je obvykle přiteplý na to, aby v něm cokoli přečkalo až do jara. A pokud se kdykoliv rozhodnete přenést takovou živou petržel nebo celer na okenní parapet, můžete z nich v zimě sbírat voňavou nať stejně jako z trsů pažitky, které jste do rašelinového substrátu odložili s nimi.

Cibuli mráz neublíží
Tak jako cibule a česnek patří do vázanek visících na stěnách chladné spíže, tak kotnačka či kotule patří do kartónové krabice. Důležité je pouze to, aby z nich podzimní sluneční paprsky přes babí léto vytáhly veškerou nadbytečnou vláhu a jejich výhony a listy dokonale vyschly. Nejlepší jim všem bude v suché, chladné spíži, kde je ubrousek na obločku bude chránit před zvědavým sluncem.

Ne vždy je však dostatek místa na to, aby celá úroda cibulovin visela ze stěn. Užitkové cibuli ani česneku mráz neuškodí. Pokud je v kartonové krabici vyložíte za komín, na severní část půjdou, budou tam moci odpočívat dokud na ně nepřijde řada ve spotřebě.

Tehdy jen opatrně bez bouchání povybírat další várku a vyvěsit ji do spíže, aby pomaličku rozmrzla. Vždyť na zahrádce se se zimující výsadbou děje přesně to samé. Chybou bylo by jen přemístit je najednou do horkého pokoje, nebo zimovat sazečku v mrazu, která by začátkem léta dozajista vykvetla na záhonu.

Jablíčka a hrušky k bramborám nesmí
Pokazit si chuť a přijít o jablka na sádle, nedělní vařený kompot s hřebíčkem či kynutý koláč s bohatou jablečnou nadílkou se nevyplatí jen pro takovou hloupost, že jablka spočinula ve dřevěných bedýnkách ve sklepě u brambor či při soudku čpavek bubla.

Ať je to jakkoli, poberou do sebe skladové pachy a najednou chutnají hůře než ty nejchrastavější plánky, což rostou támhle nad potokem. I když je pokládáme neprávem za nejfádnější z ovoce, jablka a hrušky jsou prostě mimózy, které vyžadují hospodyňku, který ví jak s nimi zaobchodit.

Nejlepší je zmistrovat si do spíže regál s výsuvnými šuplíky, kde leží na lískách jedno vedle druhého a jedna vedle druhé. Tak lze každou neděli vybrat ty, které zcela dozrály, nebo brzy odhalit ty, které až příliš vrásek pobraly na svá líčka nebo začaly podléhat zkáze. Dnes už není kamna, na které by je bylo možno sušit. Třídit je však můžeme v jejich čerstvosti všude.

Luštěniny a ořechy neuspěchejte
Možná už při sklizni vypadaly nadobro suché, skutečnost je však taková že je to jen klam. Potřebují čas, aby se zbavili nadobro vody. Jen tak je při skladování nepobere zkáza. Dopřejte jim času na sítech, lískách či kuchyňských pleších, aby důkladně proschly a staly se spolehlivou částí vaší železné zásoby.

Není hezčí zábavky, než se později dívat na sníh za oknem a na kuchyňském stole třídit a balit do sáčků vzpomínky na pěstitelskou sezóny.