Nábytek od designéra AG Fronzoniho vznikl v šedesátých letech. V době uvolněných forem a hravého pop-designu musel působit jako zjevení, jako opravdová obrazoborecká rebelie.
Přísná geometrie pravého úhlu, čtverec, obdélník, černá a bílá. To jsou základní (a jediné) složky, které designér a výtvarník AG Fronzoni (1923 – 2002) uplatnil při návrhu nábytku. Primární geometrii využíval jako neprůstřelnou metodologii k naplnění svých teoretických východisek. Poučený okřídleným principem architekta Ludwiga Miese van der Roheho „Méně je více“ i tvůrčími zásadami poválečné Ulmské školy, přináší racionální návrhy zbavené všeho povrchního, nepotřebného, nadbytečného. I proto jeho židli či křeslo tvoří jen nezbytná kovová kostra doplněná plochou sezení.
Čtěte také:
Sedm tipů pro svěžejší vzhled vašeho příbytku
Čtěte také:
Na chladné dny myslete už dnes
Čtěte také:
Když v kuchyni vládne elektrický gril
Čtěte také:
Připravte domů na podzim a zimu
Skutečný minimal
Přívlastkem „minimalistický“ se při pojmenování současných trendů interiérového designu nešetří. Označuje se jím leccos, až je to podezřelé. Pokud se čtenář setká s označením „minimalistické kuchyně“ nebo „minimalistický styl domácnosti“, s největší pravděpodobností půjde o omyl. Mnohem přiléhavější by vyznělo označení „se zjednodušenými tvary“. Minimalismus (v designu, stejně jako ve vizuálním umění) označuje mnohem hlouběji tvořivá východiska, než jen zjednodušení formy ztvárněného objektu v úsporném výrazu.
Navzdory explozivní plodnosti designu 20. a 21. století je nábytku, který by byl skutečně „minimalistický“, jako šafránu. Své variace vytvořily například americký minimalartový sochař Donald Judd nebo současná hvězda minimalismu architekt John Pawson. Vždy s komplikovaným estetickým i filosofickým zdůvodněním.
Pronikavý minimalismus vychází ze subtilní práce, jubilující série Collezione ’64. Sestává z pěti základních částí: stolu, židle, nízkého stolku, křesla a postele, takže vytváří jakési „životní minimum“, základní garnituru nábytkového zařízení v domácnosti.
Přímočarý nábytek Collezione ’64 navrhl AG Fronzoni v roce 1964. Je příznačné, že tento italský designér/výtvarník vytvořil jen velmi omezený počet průmyslových návrhů. Kromě hrstky nábytku ještě jeden kufr s názvem Shape Zero pro pověstnou milánskou galanterii Valextra. Mnohem větší záběr jeho produkce tvoří grafický design. Do média dvourozměrné vizuální komunikace dokázal totiž přetavit své soustředěné autorské myšlenky s mnohem větší jistotou. Perspektivu grafického designéra s ortodoxním rukopisem tedy nezapře ani u nábytku Collezione ’64.
Kontrast k pop-artu
Na nábytek Collezione ’64 by se téměř zapomnělo, jako na kuriózní epizodku v dějinách italského designu, kdyby její vnitřní kvality poučného nadčasového designu neobjevila jedna z nejvlivnějších postav současného nábytkářství Giulio Cappellini. V roce 2000 uvedl v rámci své značky Cappellini monochromatickou reedici nábytku a v roce 2009 přidal ještě verzi vybarvenou v jasných tónech třešňové červeně, ultramarinu či žluté (zvolených v souladu s Fronzoniho grafickou prací).
Cappellini i nadále rozvíjí historický odkaz designéra AG Fronzoniho. U příležitosti kulatého 50. výročí nábytku uspořádal ve spolupráci s designérovou dcerou, architektkou Camillou Cristinou Fronzoni retrospektivní výstavu, kterou právě otevřeli v sugestivních prostorách milánského multifunkčního podniku Carlo e Camilla in Segheria.
„Nejhlubším smyslem designu vlastně není vytvořit obytné prostředí, ale vytvořit sebe sama. Design vlastní existence je náš hlavní závazek; je v našem zájmu, abychom ho naplňovali kontinuálně as úplným nasazením,“ poznamenal AG Fronzoni. Podal tak důkaz, že ústředním motivem jeho práce zůstává člověk – ačkoli to tak při pohledu na strohou nábytkovou výbavu nevypadá.
