Obsypte balkon ovocem a zeleninou

Při pohledu z chodníku je to naprosto obyčejný balkon, který se svou fádností ztrácí v zástupu ostatních. Ve větru se na něm míhají zelené listy a kde-tady zajiskří zářivá barva květů. Ale ve chvíli, kdy výtah zastane v patře a domácí pán uvítá návštěvu, paneláková vyhlídka odhalí své tajemství. Je obsypaná zeleninou a ovocem.

Užitkovou zahrádku s lahůdkovou zeleninou a drobným ovocem můžeme najít kdekoli. Ve verandě, na terase, balkoně, dřevěném plotu, ba i na fasádě domu. Pokud v tuto chvíli pomýšlíte na bylinky, se kterými jste to zkoušeli v loňském roce, vězte, že možností je mnohem více. Nechte se vést tímto příběhem a možná v něm naleznete inspirace, které změní vaše okolí navěky.

Mísa pestrých chutí
Co mají společného bonsaje, zahradní skalky a zeleninové mísy? Všechny tři jsou miniaturním obrazem svých předloh. Vidíme v nich staré unavené stromy, drsná alpinská skaliska a zahrady našich otců a dědů. Přestože pro takovou zahrádku nemusíme skočit do holínek, abychom si nad záhonem unavili své kříže, dokáže nám nabídnout ohromnou dávku radosti. Nahlédněme však do spleti listů a hledejme známé tvary.

Končisté zelené trubky patří dozajista cibuli. Už na podzim ji domácí pán napíchal do mísy, aby se zásobil pikantní natí. Seřízl ji už několikrát a vždy se objevily nové svěží výhony. Na rozdíl od pažitky, taková kultura sazečky je mnohem vitálnější a také úroda je zaručeně větší. Vydrží v květináči celý rok a na podzim ji opět vystřídají nové cibulky. Takhle to jde rok za rokem ai když je v horkých měsících chuť silná, vždy se pro nové výhony najde v kuchyni ten správný recept.

Tady v koutě jsou však výhony jakési jemnější. Jsou světlé, tlusté a po odtržení chutnají osvěžujícím způsobem. Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o ozimné cibuli – sečce, vězte že tato vzešla ze semínka. Vyklíčila ještě loni na jaře a dosud ji vitalita neopouští. Chvílemi žene do květu, chvílemi jakoby na chvíli spala. Ta vždy končí na křupavém pečivu, aby se stala šperkem domácích pomazánek.

Mezi ně se hromadí pod listy plejáda bulviček – jsou bílé, růžové, fialové, oranžové i karmínové. Neznalec by je po vzhledu rázem hodil do jednoho pytle. My zahrádkáři však víme, že jsou to zeleniny různého druhu a vyrostly z velmi odlišných semínek.

Ty s pichlavým listem jsou ředkvičky. Trvá jim měsíc, než ve vlhké zemině dospějí do své křehkosti a šťavnatosti. V míse vyrůstají po celé jaro i podzim, v létě si udělají krátkou odmlku. To proto, že dlouhý den, horka a sucho je dokážou nadobro vystresovat. Primara F1 patří mezi časné šampiony a roste snad nejrychleji. Slovan poutá svým dlouhým dvoubarevným tvarem a Viola má barvu po lesních fialkách. Všechny cipí v tůni a vlhčině, jemné sluneční paprsky však milují nade vše.

Rozcuchaný vlas a oranžová bulvička patří mrkvi. Přestože je kulatá jako žádná jiná, přece jen je mrkví každým svým centimetrem. Její nať provoní polévku, jako by byl hrnec mrkví naplněn až po okraj a její kulatý kořen vždy křupáním prozradí každého labužníka sedícího na stolečku v houštině balkonu. Volají ji Rondo nebo Pariser Markt a trvá jí šest týdnů, než doroste do užitku. Nerozlišuje roční období, líbí se jí všude. Určitě by neměla chybět v žádné nádobě.

Oranžové, bílé, hnědavé, karmínové i fialové jsou však i řepy všech druhů. Na poli by nejedny narostly velké jako lýtko fotbalisty. V hustě osázené míse však nepřesáhnou svou lahůdkovou velikost pingpongového míčku. Na řezu jsou pruhované a jejich listy chutnají stejně dobře jako jejich baculatý klenot ukrytý v houštině. Zemité chutě se mísí se sladkými tóny a každý sáček se semínky je plný překvapení. Obvykle z rozcuchaného semínka vyrazí několik klíčků najednou. Proto je třeba ty nadbytečné vylomit, aby zůstalo dost místa pro všechny.

Taková mísa mění svou tvář a ani domácí pán netuší, jak bude vypadat za měsíc, dva či příští rok. Jako bys žila život náhody a příležitostí, kde zeleniny jako liliputáni bojují o svůj kousek životního prostoru.

Salát po celý rok
V truhlících na stěně to však vypadá úplně jinak. Stojí v nich svěží lístky jako vojáci na slavnostní přehlídce. Oblé i zubaté, hladké a bublinaté, zelené, karmínové i žluté. Přestože některé z nich připomínají mladou pampelišku a jiné zase nějakou neznámou bylinu, přece jen mají stejné poslání. Zastoupit hlávkový salát v plné síle bez kompromisů.

I když je omladina volá při obědě listovým salátem, přece jen pochodí z různých koutů světa a mnohé nejsou ani příbuznými. Je to svěžest jejich listů, která je spojila dohromady. A spolu s ní ohromná chuť vyrůst sprinterským tempem. Jarních šest týdnů pozvolného maratonu se v létě promění ve dvoutýdenní sprint. Nikdo si ani neuvědomí, kdy se seje znovu a znovu, hlavní je, že je co sklízet.

Z tenkých semínek ve tvaru slzičky vyrostou vždy pravé listové saláty. Lollo, Bowl, Dubared, Dubagold, Zlatava, Karmínova, Sultán, Roset, Roden, Karminova – všechno jsou to názvy, za kterými se ukrývá salát v jeho pravé podobě. Stačí jen vysít semínka a vyrůstá z nich útlá rostlinka, která nabírá jeden nový lístek za druhým. Všechno, co padne pod nůžky, chutná skvěle – nasládlou chuť salátu miluje každý. A spolu s ním křehkost, která se při cestě z květináče na talíř nikdy nevytratí.

Kulatá semínka však uvnitř ukrývají zárodek palčivějších pochoutek. Rukola, mibuna, mizuna – jako by byly sestrami. Přestože se svou chutí různí, přece jen mají cosi společného. Svou pikantností, syrovou chutí přírodní zeleně a možná by někteří řekli i neohrabaností, dokáží ochutit každý míchaný salát z lístků. Hitem letošní sezóny je novinka, která učiní salátové dobroty ještě palčivějšími. Co byste řekl na rukolu s chutí wasabi? Odteď je to realita, se kterou můžete počítat.

Pokud k tomu všemu přibereme i drobnolistý mangold odrůdy Gator připomínající špenát a zahradní řeřichu Crinkle Wrinkle s atraktivním tvarem listu, už to není jen odměna na křupání, ale také pastva pro oko. Takové zástupy jsou jako umělecká instalace v galerii.

Ovočinky, na které se sbíhají slínky
Pokud přijde řeč na jahody, každého překvapí, jak ohromná úroda dokáže narůst v květináčích. Mocné rostlinky v ničem nezaostávají za těmi, které rostou v zahradách ve volné zemi. Možná se jim líbí zemina, kterou dokáží výrobci namíchat podle vzoru lesní čistinky, možná jim vyhovuje, že nemají žádné konkurenty, kteří by je obírali o světlo. Tak či onak, záplava slaďoučkých plodů potěší malé i velké.

Samozavlažovací květináč je ovšem nutností. V horkém dni nevydrží v zásobníku voda déle den a bez štědré vláhy nelze čekat úrodu. Máme odzkoušeno, že odrůdy Kent a Dukát rodí v nádobách rok po roce štědré přehrští sladkých jahod slušné velikosti, určitě se však favorité najdou i mezi ostatními. U jahod je to na rozdíl od zeleniny běh na delší trať. V prvním roce vás čeká ochutnávka úrody, ve druhém je už ovoce nadostač, a pokud přijde třetí sezóna, řeknete si že tolik jste nikdy nenasbírali ani na zahradě. Pak už to couvá jako paroží na starém jelenovi. Až do té doby, dokud se nerozhodnete sadbu omladit.

Ne všechny jahody jsou sezónní. Najdou se mezi nimi i takové, co rodí plody od konce jara až do října. Našinci název odrůdy Mara de Bois možná připomene Dobšinského Marušku z dvanácti měsíčků. Pravda je, že mají chuť lesa a rostou jako houby po dešti. Chvíli však trvá, než se rozrostou tak, abyste z nich měli dostatek potěchy.

Sladké ovocinky však rostou i na kompaktních stromečcích a keříčcích. V květináči vypěstujete třešně, jablka, hrušky, aronii, ba dokonce i meruňky. Avšak u angreštu a rybízu můžete počítat s tím, že na balkoně naroste taková úroda, která bude stát skutečně za řeč. Vězte, že cokoli si v prodejní sezóně najdete na stránkách kohaplant.cz, v květináči zarodí v plné síle. Černá Titania, červený Detvan i bílý Detvan. V naší redakční květináčové zahrádce máme tři desítky ovocin, které každoročně dokazují, že takové pěstování dává smysl.

Možná si kladete otázku, zda na městský balkon přece jen angrešt a rybíz patří. Podívejte se na včelky, které je počastují návštěvami a budete mít ve věci okamžitě jasno. Cypruštek, jalovce, tis či zeji jsou sice krásně zelené, nicméně ani nevoní, ani neplodí k užitku. Pokud však zarodí tyto ovocné keře, každá řeč končí u nich.

Klenoty rostoucí z květin
Rozpálené panely jakoby v létě měnily naše balkony ve skleníky. Ba, na některých to skutečně stejně vypadá. Slyšeli jste už někdy o roubovaných sazenicích rajčat, lilků a okurek? Přestože rostou pouze v květináči nebo sáčku se zeminou, vyrostou z nich mocné rostliny, které se ohýbají pod tíhou svých plodů. Jsou hladové po živinách, žíznivé za vodou, ale bohatě rodící.

Jejich předností je, že jsou odolnější proti přehřívání a rostou rychlejším tempem než na vlastních kořenech. Přestože rajčata v kbelících pěstují zahrádkáři i na průdomí svých domků pod horami, přehřátí obvykle způsobuje kroucení listů, jehož vinou plody dozrávají o něco pomaleji. Je to, jako by měly listy méně světla, protože si stíní svým kroucením. Na štěpených sazenicích se to nestává.

Takové výpěstky odzkoušené na balkonech a při vyhřátých zdech pod horami naleznete v internetovém obchodě rostlinky.sk, který začne se zasíláním výpěstků v nejbližších dnech. Nejvíce však záleží na výživě. Peletovaný ovčí hnůj funguje dokonale a nehrozí, že by živinami rostlinky předávkoval. Žene víc do plodu než do listů, takže všechno je jak má být. Ke každé průsedě však patří i velká miska s vodou, díky které přežije ostré slunce od ranního polévání do vašeho večerního příchodu z práce. Pokud se rozhodnete vyrazit o víkendu na výlet, chce to mít dobrého souseda, který se postará o zalévání. Jinak to nefunguje.

Vedle nich jsou chloubou parapetů a balkonů i chilli papričky nejrůznějších druhů. Od mírně pálivých Jalapenos, přes ostré Habanero až po pekelně ohnivé Carolina Reaper. Takových sazenic je dnes plná inzerce a můžete si nechat poslat cokoli jen chcete. Je to módní hit posledních let a zdá se, ustoupit do pozadí se nechystá. Přestože je fanoušků toužících po štiplavé tortuře nevele, vždy se najde příležitost k vtipkování, vytahování či společenskou zábavu. Stačí jen nahlédnout do YouTube, kolik videí na toto téma vzniklo.

Možná si teď vzpomenete na malé barevné papričky staré mateře, která je na okně pěstovala pro potěchu oka. Ani se nenadějeme a vrátí se zpět v celé své pestrosti a kráse. Mimochodem, tušili jste o tom, že paprika je víceletá rostlina a lze ji pěstovat déle než jedinou sezónu?

Pestrosti se meze nekladou
Vedle této celé nadílce bychom na návštěvách zahrádkářských balkonů našli ještě mnoho okouzlujících zákoutí. V nádobách poroste hrášek Berle, který se obejde bez opory, užitek lze očekávat i od keříčkové fazolky všech odrůd a na podzim nejeden milovník zeleniny sáhne i po vůdci a ředkvičce. Dlouhý bílý Daikon by asi v malé nádobě neuspěl, existují však desítky jiných odrůd, které mají kulovitý kořen.