Možná se to stalo už i vám. Fazole se vyšplhala po plotě do čtyřmetrové výšky a přinesla záplavu šarlatových květů, jaká se vidí jen zřídka. Přesto bylo úrody méně než po jiné roky. Odkvetlá krása oprchla a jen kde-tady se začal formovat lusk se strakatými fazolkami. V takové zahradě cosi není v pořádku.
Tento příběh se však týká i angreštu, rybízu, cuket a všech plodů, které vyrostou pouze z těch květin, které opylil hmyz. Abyste do své zahrádky přilákali opylovače a drobný život z říše hmyzu, nemusíte na to vynaložit mnoho snahy ani peněz.
Čtěte také:
Obsypte balkon ovocem a zeleninou
Čtěte také:
Jak dát domu živou zelenou fasádu
Čtěte také:
Připravte se na příchod jara
Čtěte také:
Trendem je radostná zahrada
Stačí jen udělat drobné změny a začít se na váš dvůr dívat z jiné perspektivy. Nyní je ta nejlepší chvíle, kdy tak můžete učinit.
Čmeláci prohledávají zákoutí
Přestože se v bláznivém dubnovém počasí střídají slunečné dny s deštěm i se sněhem, královny zemních čmelů už ucítily ve vzduchu příchod jara. Dosud spaly utažené kdesi pod zemí. Nyní však trpělivě prohlížejí louky, dvory a zahrady, aby našli místo pro založení své sezónní rodiny.
Přeletují těsně nad zemí, pod chvílí sedají a nahlížejí do všech spár. Hledají opuštěnou myší díru, dutinu pod paletou zapadanou senem nebo opuštěnou ptačí budku, zavěšenou na nevysokém plotě. Vidno, jak zoufale hledají v našich dvorech příhodné místo.
Příroda jim naprogramovala strategii, která se opakuje každý rok. Najít bezpečné útočiště, vychovat v něm první generaci dělnic a poté s jejich pomocí založit rodinku, která s příchodem pozdního podzimu uhyne.
Jen mladé královny se opět zahrabou kamsi pod zem, aby započaly nový cyklus v následujícím jaru. S posláním přelétávat z květu na květ, aby rostliny z opylených květin zachovaly přes semena svůj rod. Mnohé květiny jsou přímo předurčeny pro čmeláky a není včely, která by je dokázala opylit.
Připravit „čmelník“ pro takovou rodinku nezabere mnoho času. Je to jen nevelká dřevěná budka se vstupem, která má tu nejskromnější výbavu. Plastovou trubku s jednou zatáčkou imitující myší noru a uvnitř mech, hobliny, seno a kus podestýlky po králících. To vše ukryto kdesi v polostínu, byť is malbou květu kolem vchodu. Pokud se takový domeček královny zlíbí, obydlený bude už v každé sezóně.
Včelky, které nebývají v úlech
Volají je samotářky, protože netvoří roje, které by do pláství snášely nektar a zahušťovaly ho do podoby medu. Každá z nich spoléhá pouze na sebe a ačkoli nepřežije zimu, postará ao to, aby měla své následovníky. Právem se o nich říká, že jsou těmi nejvytrvalejšími opylovači našich zahrad.
Pokud jste již viděli poletovat kolem květin včely, které byly jiné, než jste zvyklí, byly to s největší jistotou některé se samotářek.
Na rozdíl od čmelů, nehledají opuštěné nory, ale kulaté otvory. Nechají se zlákat na konec tenké bambusové tyčky v květináči, poohlédnou si všechny díry se šrouby na rádiu ve dvoře, ale nejvíce se zajímají o dřevo. Pokud najdou po hřebíku dostatečně velký otvor, začnou o něj soupeřit s rivalkami.
Přestože má každý druh těchto včelek své vlastní zvyky, pracují stejně. V různých částech roku přebudují prázdné otvory na několik buněk uložených za sebou, do kterých nakladou vždy po jednom vajíčku. Ke každému přidají zásobu jídla a zavíčkují. Takto zanechá každá ze včelek za sebou pět, sedm i deset potomků v každém otvoru. Některé pracují s hlínou, jiné staví buňky ze zelených listů a další míchají dřevný prach s pryskyřicí.
Takové včelky se spokojí s každou příležitostí. Vezmete-li staré dřevěné hranoly a počastujete je vrtačkou otvory o průměrech od 3 do 12 milimetrů, za jediný rok se zaplní všechny. Budete moci sledovat, jak se různé druhy včelek střídají u takového domečku. Ba nejednou se zdá, že je před ním rušno jako před úlem. Obzvláště ve slunečných dnech.
Samotářky odkázané na čerstvý nektar létají na květiny iv deštivém počasí a nejednou je lze za ranní rosy vídat ospalé vysedávat na spodní straně listů. Čekají jen na sluníčko nebo na hlad, který je vyžene do terénu. To je obzvláště důležité všude tam, kde od ovocných stromů očekáváme štědrou úrodu. Pokud se větve prohýbají pod plody, je to výsledek práce samotářek.
Dravé pavouci milují sucho
Šibe běhají po suché zemi a ze zálohy vyskočí na svou kořist. Nespoléhají se na lepkavé sítě jako jejich blízcí příbuzní. Nejednou je vidět, jak zkoumají stěny starého kurína nebo králíkárny, kde s očekáváním úlovku skáčou na rezavé hlavičky hřebíků. Divili byste se, kolik škůdců se stává jejich každodenní obětí. Jsou pomocníky každého zahrádkáře.
Pokud se tyto skákající pavouci nastěhovali do skleníku, je velká šance, že jim dokážete stejné útočiště vyrobit i ve dvoře. Někdy stačí dřevěná krabice u sluneční zdi naplněná řídkou slámou, jindy pomůže do vyhřátého koutu na beton hodit za hrst hlíny a vysadit na ni velké skalní růže. Ve chvíli, kdy se rozrostou, vytvoří labyrint, který bude plný těchto usilovných pomocníků.
Množí se rychle a pod jejich patronátem nemá žádný hmyz šanci přemnožit se na zahrádce či ve dvoře. Ovšem si však na ně pochutnají ptáčata, která odchovávají v budce svou mládí. Takže pokud splní své poslání, stanou se pomocí pro další život – tentokrát okřídlený.
Brouci hledají vlhčinu
Ve stinné části zahrady, tam, kde to stále voní vlhčinou, je ráj pro brouky. Kopka starého dřeva, nastříhaných větví a čepice ze slámy dokážou pod sebou vytvořit malý ráj plný života. Nic na tom, že se taková skrýš ukrývá za kompostem nebo pod křáky.
Brouci všeho druhu si ji objeví. Najdete tam dravé bystrušky, mnohonožky a mnoho dalších predátorů, což si troufnou nejen na drobnější hmyz, ale i na mladé slizňáky, které v některých letech dokáží řádně proředit úrodu salátu či pokousat listy na funkiích.
Vynechejte proto pečlivý úklid každého koutu zahrady a nechte tam i trochu přírodního „nepořádku“ pro drobný život. A pokud přijdete takovému drobnému životu na chuť, určitě jej podpoříte i všude tam, kde budete ve stínu mulčovat podrost ozdobné výsadby smrkovou kůrou.
Berušky, ucholaky a zlatoočky
Zatímco mravenci usilovně budují farmy plné mšic, zlatoočky a berušky se na nich pasou do sytosti. A to nejen dospělce, které důvěrně znají i malé děti, ale také jejich mladší vývojová stadia. Všechny v našich zahradách zimují na suchých, chráněných místech, takže jim nějaké můžeme přidat i my.
Dřevěný rám plný borových šišek pod pletivem, hustý svazek hůlek a větviček či dřevěná bedýnka s úzkou spárou uložená kdesi na sloupku jsou vyhledávanou skrýší těchto malých tvorečků. Možná i proto meteorologové často nacházejí berušky ve svých bílých měřicích stanicích a zlatoočky nacházíme vtisknuté v rámech netěsných oken.
Ucholaky však také nepohrdnou připravenou skrýší. Jelikož jsou pověstnými predátory, co se při lovu mšic dokážou postavit i mravencům, padne vhod, usadí-li se přímo pod keříčky rybízu a angreštu, na kterých mravenci staví farmy stejně často jako na hruškách. I v tomto případě je skrýš jednoduchá. Otípka slámy svázaná ve středu provázkem, který je protáhnutý přes díru v hliněném květináči. Pod vlastní váhou se pod takovým zvonem sláma zasune dovnitř, do bezpečí. V ní si ucholaky hledají skrýš a jejich samičky s oblibou vychovávají omladinu. Netřeba je lákat dlouho, o ucholaky nikdy není nouze.
Nektar je magnetem
Čím to je, že při posezení v altánku na okraji důsledně udržovaného trávníku nevidno žádné včelky a motýly? Přestože se nám takový zelený koberec líbí, ve skutečnosti v něm natož potravy pro nikoho. Hmyz, který opyluje kvítky, prahne po nektaru a ten často chybí iv našich ozdobných zahrádkách. Zatímco šlechtitelé ženou svou snahu k velkým květům se sytými barvami, na nektar a vůni květin nehledí.
Máte-li i vy takovou umělou zahrádku, téměř bez užitku, měli byste se zamyslet nad tím, jak můžete všechno změnit. Zelený trávník lze vyměnit za nízkou rozkvetlou louku, holé pruhy země lze posít kvítím a ani na horizontálách nemusí být pouze holé cihly, může-li se po nich šplhat medonosný pavinič. Amen, nic nepřekypuje drobným životem hmyzu víc než pravá venkovská zahrada se starými odrůdami ozdobné výsadby.
V zahrádkářstvích však v posledních letech je vidět náznak toho, že i množitelé osiv a sadby začínají nabízet květiny, které jsou přímo nabité nektarem. Speciální směsi osiv, cibulek a výpěstků jsou označeny symbolem včelky, aby upozornily na svou atraktivnost. Pocházejí ze zahraničních trhů, ze kterých je dovážejí etablované firmy.
Voda znamená život
Přestože dokáže chladná ranní rosa nastartovat každého tvora do nového dne, s prvními paprsky slunce se vypaří jako kafr. Možná jste o tom nikdy neuvažovali, ale i létající hmyz potřebuje ke svému životu vodu. Obzvlášť, pokud se živí sladkým nektarem. Včely i motýli si nenechají příležitost sednout na okraj louže, aby se napili do sytosti.
Takové napajedlo jim můžete v polostínu vyrobit i vy. Stará mělká mísa naplněná v jedné části kamínky je ideální. Nalijete do ní čas od času vodu a hmyz si po kamíncích sestoupí až k hladině. Někdy se v zastavěné vesnici seběhnou na takovém napajedle stovky motýlů, které si neumí najít napajedlo nikde jinde. Je radost pozorovat je, jak si volkají při takové fádní věci, jako je voda.
Vyplatí se umístit takové napajedlo v dosahu zahradní hadice nebo závlahového systému. Vždy, když v suchu zaléváte květiny, bez rozmýšlení naplníte i napajedlo. Po letech rutiny jako byste to už brali automaticky jako samozřejmost. Takové houfy motýlů nejednou lze vidět i v polích na poslední blátivé louži v širém okolí. Jakoby si uměli mezi sebou promluvit, kde se lze osvěžit.
Hmyz lze také objednat
Dravé osičky, které ve skleníku dělají nálety na mšice, ba i dravé svilušky, které zatočí s roztoči všech druhů na ovocinách, nemusíte lákat na pamlsky, ale můžete si je zakoupit od specialistů na biologickou ochranu rostlin. Jedná se o sezónní nabídky, které přicházejí vždy ve chvíli, kdy je správný čas na jejich umístění na zahrádku. Doposud na ně spoléhaly výhradně profesionální pěstitelské firmy, mnozí zahrádkáři však už také přišli na chuť této živé pomoci.
Řekne-li se biologická ochrana rostlin, vinaři pomyslí snad na bioTomal. Možná i proto, že dravé svilušky nejsou žádným dovozem z ciziny, ale náš domácí kmen, který se z jedné vinice šíří do druhé přes plstěné násady. Tento víkend je už na roztočce pozdě, protože jsou rozlezlé po všech dřevinách. Pokud však přijde na útočné osičky nebo parazity, které dokáží zlikvidovat slizňáky v zahradě, sezóna teprve klepe na dveře.