Trendem je radostná zahrada

Pro mnohé je to každoroční rutina. Nakoupit semínka, rozdělit záhony a spolu s předpěstovanými prosadami je vpravit do zkypřené země. Pak už jen okopávat, přetrhávat plevel, zalévat a chránit před plegem hmyzu a nemocí až do sklizně. S pocitem, že jsme splnili svou povinnost ke svěřenému flíčku země.

Pokud se však stane, že se radost změní v nemilou povinnost, neměli bychom hledat chybu v sobě. Supermarkety konkurují naší snaze celoroční nabídkou levné zeleniny a ovoce, zaměstnavatelé od nás chtějí, abychom jim věnovali více hodin ze svého denního času a přitom řešíme věci, které nás v minulosti netěžily.

Právě zahrádka by měla být místem, kde si odpočineme a načerpáme sílu. Naplánujte si tu svoji už dnes. S vizí příjemných chvil namísto toho, abyste se pachtili všemi svými silami za bedýnkami plnými úrody.

Semínka jen podle rozpisu
Možná se to stává i vám. Salát vybíhá na zádech do květu nebo se nestihl pojíst, přestárlé kedlubny už nejsou vhodné ani do polévky a petržel se už třetí rok nikdo nenouvá ani vykopat, protože opět narostl tenký jako drátek. A podíváte-li se ve spíži na polici se zavařenou červenou řepou, pro tu letošní bude třeba opět vyprázdnit novou poličku. Loňské se ještě nikdo nedotkl, protože z předloňské je tam ještě hodná polovina.

Pěstovat zeleninu ze zvyku nedává smysl, ačkoli máte již po mnoho let vysledováno, v které části zahrady se čemu daří nejlépe.

Zalistujte ve vzpomínkách a s archem papíru udělejte velký úklid ve své zahrádkářské rutině. Vyškrtněte vše, co nepřináší užitek, a dopište to, co by vám udělalo radost. Zajisté se vám podaří zbavit se nepříjemných povinností, byť s nejistým pocitem, že kus zahrady by mohl zůstat prázdný. Jste teprve na začátku, všechno může dopadnout úplně jinak.

Udělejte si nákupní seznam a nakupte pouze ta semínka, která potřebujete pro svůj záměr. Bez ohledu na to, zda poslouží k předpěstování sazenic, nebo poputují přímo do země.
Pokud se poohlédnete po internetu, určitě vám neunikne ani semenná banka, kterou provozují dobrovolníci. Množí osivo starých krajových odrůd, které na rozdíl od těch dnešních jsou mnohem odolnější proti vrtochům počasí i škůdcům.

Jsou to plodiny našich předků a mnohé jsou přizpůsobeny slovenskému klimatu více než novinky semenářských firem. I změna osiv tímto směrem může odlehčit vaši práci na zahrádce.

Přibližte zeleninu ke kuchyni
Bylinky, salát, špenát, ředkvička a jahody mají cosi společného. Přestože každé z nich používáme v kuchyni odlišně, všechny mají schopnost vyrůst do krásy i v bedýnkách, květináčích a hrantech. Uložíte-li je na verandu, terasu nebo v blízkosti východu do dvora, směle po nich budete sahat i ve chvílích, kdy nebudete mít chuť odkráčet na konec zahrady.

Takový způsob pěstování se obejde bez trhání plevele a pokud použijete samozavlažovací truhlíky, ani s poléváním to nebude složité.

Nová zkušenost vás může přesvědčit o tom, že mnohé druhy drobné zeleniny a ovoce lze pěstovat, aniž byste se museli dotknout rýče, motyky, zahradních hrábí či jiného náčiní. Je to milá kratochvíle, která se ponáší na pěstování květin na okenních parapetech.

Vše vegetuje na lehkém rašelinovém substrátu v čistotě a bez obav, že zasejete víc, než spotřebujete. Na rozdíl od prostorných záhonu v zahradě, bedničky jsou na plochu skromnější.

Mnozí si tento způsob pěstování tak osvojili, že si drobnolistou zeleninu na zahradě už neumí představit. Je to jako byste chodili na hotové do supermarketu.

Pouze k přímé spotřebě
Vypěstovat si domácí brambory je více nezbytností včerejška než výzvou dneška. Považujeme je za příliš fádní, abychom se těšili z jejich úrody a navíc je lze po celý rok koupit v každém obchodě.

Slaďoučká křupavá karotka, hrst svěžího rybízu či sluncem zahřátá rajčata, která pukne mezi zuby, je požitkem pro každého. Nebo mladý hrášek, který svojí sladkostí vábí nejen děti.

Vypusťte fádní plodiny určené ke skladování a vyměňte je za ty, které jsou určeny k přímé spotřebě. Tím se svojí čerstvostí zaručeně nic nevyrovná. Naše dvory už dávno nejsou selskými, ve kterých dorůstají prasata, věčně hladové po vařené švábce z pařáku. A pokud toho vypustíte více, možná se uvolní i jeden sklípek, který si můžete přizpůsobit jinému užitku.

Vyvýšený záhon záda neunaví
Každému zahrádkáři padne při svátku vhod, pokud mu kromě zdraví a štěstí vinšovníci popřou i ohebná záda a pevná kolena. Obzvlášť pokud roky ubíhají jako voda.

Možná jste o tom nikdy neuvažovali, ale práce na zahradě se náročností hravě vyrovná návštěvě posilovny či vytrvalostnímu běhu v parku. Pokud však existuje způsob, jak dostat záhonu do výšky kolen, proč byste to neměli zkusit?

Pokud vám hlavou problesklo pomyšlení na vyvýšený záhon, právě o něm je řeč. Nemusíte hned plánovat anglickou zahrádku, ve které chodíte po kamenitých chodníčcích mezi záhonky ověnčené trvanlivými prkny z dubu. Vyzkoušejte to v malém, někde na začátku zahrady se zeleninou, jejíž pěstování se vám jeví nejpracnější.

Jednocení mrkve nebylo nikdy jednodušší. První vyvýšený záhon se v ničem nemusí lišit od hnojiště. Kolíky nabité do země, několik desek mezi nimi a navážka hlíny. Pokud stáhnete část vrchní zeminy ze všech záhonů, nikde vám nebude chybět.

Přísedy dávají jistotu
Tři zrníčka do jamôčky a vydatně zalít. To není jen návod na vysévání okurek, cukety a táhlých fazolí, ale také šlágr, který si prozpěvují šneci bažící po sladké chuti čerstvých výhonů. Přestože ani jedna z těchto plodin nemá při klíčení vysoké nároky, přece jen sazenice předpěstované v kelímcích dávají jistotu, že rostlinky zesílí dříve, než si na ně někdo pochutná. Na verandě je vždy dostatek prostoru, aby tam týden či dva setrvaly na slunném místě.

Nevidí se to často, ale tato taktika přeje i kukuřici, která z předpěstovaných sazenic dozrává s předstihem. Pokud se najde kdesi koutek, může i měsíc vyrůstat v nádobce, než poputuje do země. Tak zarodí sladkým klasem i pod horami a vždy vysadíte na záhon jen ty nejsilnější. Přestože i mezi květinami, za skalku či k altánku, kde vytvoří soukromí při posezení. Jako řídký živý plot na několik měsíců.

Divočina není tabu
Nikde v přírodě nenajdete záhony, ve kterých stojí rostliny v zástupech, mezi nimiž jsou plochy holé země. Ani vaše zahrádka nemusí být taková, ačkoli zemědělcům to na polích jinak nejde.

Založte v části zahrady divoký kout a nechte jej žít svým životem. I když tam, kde se uvolní místo po zelenině, kterou jste ze seznamu s úspěchem vyškrtli.

Neznamená to, že to musí být hnojiště zarostlé plevelem, na kterém se proplétají ustřižené větve ze stromků. Spojte v něm přírodu s užitkem a krásou. Než se fazole vyšplhá po zapíchnutých větvích se svým šarlatovým květem a bohatým listem vzhůru, dolů se mohou krčit cukety, melouny a dýně, které svou ohromnou zelení přikryjí divoký život.

Přestože jde stále o prostor dávající užitek, vypadá úplně jinak, než jsme zvyklí.

Po čase možná přijdete na to, že to není až tak špatný nápad. Přiberete slunečnici, růžičkovou kapustu, brokolici a možná i keříčky s drobným ovocem. Takové divoké soužití funguje bezvadně a nevyžaduje žádnou péči. Postará se o sebe samo.

Skoncujte se zdlouhavým vypléváním
Plevel bude v užitkové zahrádce problémem jen tehdy, přeroste-li zelenině přes hlavu. To se však nemusí stát ani tehdy, rozhodnete-li se vyzkoušet si rok bez pletí.

Pokud jsou řádky zeleniny od sebe vzdálenější, než je zvykem, nepodepíše se to pouze pod vzrůst rostlinek a jejich výnos, ale také pod jednoduchost údržby záhonu. Tam, kde jste na kolenou trhali jeden plevel za druhým, někdy stačí jen nasypat mezi záhony slámu nebo natáhnout textilii, aby zpomalili růst plevele.

V takové zahrádce je to téměř, jako by byl mezi každými dvěma řádky chodníček. Projdete se po něm, sešlápnete plevel na zem a opět má zelenina kus místa, aby využila světlo a vláhu ve svůj prospěch.

V zahrádce, kde se zelenina pěstuje pro potěšení, tak doroste vše větší a krásnější, aniž by vás bolely kříže. Možná by to naši dědové nazvali volnomyšlenkárskou pomateností, dnes už však všechno chodí jinak.

Tak jako slouží textilie na zemi proti plevelu, rovněž pomůže síť proti škůdcům. Postavíte ji jako stan na kolíky nad zelím, kapustou či brokolicí a od housenek, které se vylíhly z vajíček bílých motýlů, máte celou sezónu klid. Bez postřiků či sbírání budou zelí v naprostém bezpečí.

Za ovocem nemusíte šplhat do koruny
Kompaktní tvary ovocin zašly už tak daleko, že koruna útlého stromku nemusí zabírat více než půlmetrový půdorys. Sloupovité jabloně, kompaktní hrušky, angrešt a rybíz na vysokém podnoži či třešně na podnoži Gisela5 jsou tak útlé, že byste je s odvahou nacpali do většího květináče. Pokud se rozhodnete pro jejich pěstování, můžete je na zahrádce usadit i tam, kde by na jiný ovocný strom nebylo místo.

Nejednou z toho vznikne koníček, při kterém na malé ploše roste široká paleta ovoce, které dělá radost. Usadíte se k takovému malému ovocnému sadu na lavičku a kocháte se krásami kolem sebe. Tam, kde jste po celá léta kopcovali, okopávali a ryli, najednou pouze odpočíváte a vnoříte prst do země jen tehdy, máte-li na to chuť. Navíc je z každé vynaložené minuty užitek, který stojí zato.