Kartáč odhalí krásu struktury dřeva

Na první pohled je to obyčejná, fádní deska. Zamazaná blátem, s trčícími hroty rezavých hřebíků a se zeleným povlakem řas. Přestože nevypadá příliš souco, v útrobách ukrývá dosud nepoznanou krásu. Kdesi v plotě čekala roky na to, aby se z ní stala část překrásného nábytku. S jedinečnou strukturou přírody a patinou věků.

Ať to zní jakkoli odvážně, tentokrát není hlavním hrdinou příběhu chytrý řemeslník, ale kartáč. Ne však obyčejná. V moderní podobě, která nespoléhá na sílu rukou, ale mocný motor a elektrický proud. Během několika minut dokáže poodmetat nepěkné nánosy, aby odhalila skvost, který se ukrývá pod nimi.

Obraz přírody
Přestože je každý strom zdoben zelení listů a jeho klenotem jsou květiny měnící se na plod, nejvíce si ceníme krásy jeho dřeva. S harmonickou kresbou letokruhů působí uklidňujícím dojmem a spočine-li na něm ruka, cítit z něj teplo, jemnost a klid. Někdy voní pryskyřicí, jindy ovocem, parfémem či dokonce palčivým závanem octa.

Letokruhy nejsou pouze kruhy na spílené pařezu. Plochou desky přecházejí v nejrůznějších podobách. Někde se jeví jako pruhy, jinde než oblouky a pokud se do této harmonie zamíchá boule, která je vlastně jen odbočkou tvořící větev, všechny pruhy se opět promíchají. V některých dřevinách jsou jasné a kontrastní, jinde jsou téměř k nerozeznání. Přece je však vnímáme nade vše intenzivně.

Pokud však desky opálí slunce, smáčí déšť a nečas se na nich vyvrší napříč desetiletími, z malby letokruhů hladké desky se stane přímo plastické dílo sochaře. Drsné, se silnou strukturou, ale stále příjemně přírodní. Naštěstí nemusíme čekat desetiletí. Celý tento děj umíme napodobit.

S talentem sochaře
Na první pohled se ponáší na úhlovou brusku nebo na leštičku automobilových laků. Ve skutečnosti je však elektrický kartáč uzpůsoben pro odlišnou práci. Stojí kdesi uprostřed. Po leštičce zdědila pomalejší otáčení a po úhlové brusce nekompromisní sílu v záběru. Díky tomu se Metabo SE 12-115 dokáže kartáčem opřít do masivu dřeva s takovou chutí, že vzduchem létají dřevěná vlákna, aniž by se snažila vyklouznout z rukou.

Pod kartáčem se děje něco úžasného. Zatímco měkké dřevo ustupuje pod drápajícím kartáčem, husté letokruhy zůstávají bez pohnutí. Není divu, že jsou tak houževnaté, když přirůstaly v tuhé zimě. Rovná deska se mění na nekonečnou řadu reliéfů, ve kterých se střídají vystouplé pruhy s údolími. Plocha dostala nový rozměr, kterého se chce každý dotknout.

Bez ohledu na to, zda ji právě svezli v plné čerstvosti z pily, nebo ležela v opuštěném koutě dvora, stává se z ní kus přírodního umění. S posláním rozbít hranaté tvary nábytku nebo dřevěných dekorací začíná její pouť. Možná i ve vaší dílničce se strojem z půjčovny.

Elixír, který pomůže stárnout
Pokud vám při pomyšlení na kartáčované dřevo v hlavě problýsne obraz venkovského, rustikálního či koloniálního nábytku, svítivá bělost nové desky nemusí být bariérou. Přestože elektrický kartáč zapůsobil jako stroj času na jeho strukturu, podobným trikům dokážeme zapůsobit na její vzhled. Odpověď se skrývá v drátěnce na nádobí, ocelové vlně či starých sponkách a hřebíčku. Třeba je jen rozpustit v octě, aby mohli působit na dřevo.

Oxidy železa zapůsobí na tanin obsažený ve dřevě nesmírnou rychlostí. Během desítky minut zestárne dřevo po celá desetiletí. Bílé smrkové desky zesivejí, třešňové získají tmavé hnědé tóny a dubové dřevo zůstane úplně černé. Co ovšem se smrkem, který bychom chtěli vidět v teplých tónech hnědé barvy? Tady pomůže instantní káva nanesená jemným rozprašovačem. Hned vypadá jako ze staré stodoly.

Najdou se domácí kutilové, kteří nechají místo lektvaru promluvit plamen hořáku nebo horkovzdušnou pistoli. Přestože je výsledek zcela odlišný, vždy někomu padne do oka svou nepravidelností.

Letokruhy v barvách duhy
Má však kartáčované dřevo vyšlapanou pěšinku i tam, kde má být nábytek moderní a přece s přírodní patinou? Určitě vás zaujme inspirace, která nevyžaduje více dovedností, než dokážete nabídnout vy sami. Pokud udržíte v ruce štětec, pak jste tou nejpovolanější osobou, která si to může vyzkoušet.

Vodou ředitelný Balakryl UNI může být matný, lesklý nebo saténový. A to ne v desítkách, ale tisících barevných odstínů. Nezapáchá, umyjete ho ze štětce a rukou pod proudem vody obyčejným mýdlem a pokud přijde na domácí míchání odstínů, není to nic, co byste nezvládli. Už jen najít kousek odvahy a překrýt strukturované dřevo tenkou vrstvičkou barvy.

Nic to, že na první pohled vypadá, jako by se změnilo v plast, který se ani v nejmenším nepodobá práci přírody. Ve chvíli, kdy zaschlou plochu jemně přebrousíte, odhalí se přírodní barva letokruhů. Jakoby přeťala barevné plochy kresbou dřeva. A to je jak přírodní, tak moderní zároveň.

Pokud byste pod barevný nátěr ukryli ještě jeden – bílý, při broušení vznikne patina prostupujících barev. Odstíny dřeva se mísí se zašlou bělobou a barevnými tóny krycího nátěru. Jedni v tom vidí ošoupaný starý nábytek, jiní zase znásobený kontrast. Protože bílá barva podkladu je vždy jasnější než jemná barva dřeva.

Sádra může imitovat věk
Je to trend, který se na nás sype ze všech stran. Zpod bílého nátěru vykukuje tmavé dřevo a vše vypadá, jako by za sebou mělo stovky let používání. Líbí se nám to, ač dobře víme, že se za tím skrývá fígl. Není však barvy, kterou bychom to dokázali napodobit.

Přestože bychom se unouvali vyzkoušet všechny, snaha by byla marná. To proto, že bílý křídový nátěr není barvou, ale obyčejnou sádrou. Ne však šedou pro elektrikáře, ale bílou, se kterou pracují modeláři. Stačí ji jen zamíchat s vodou na řídkou kaši a strukturu dřeva důkladně protírat.

Opět to bude bruska, která odhalí tmavé dřevo pod bílým nánosem. Sádru přebrousí bez námahy a výsledek je doslova úžasný. Svítivá běloba se mísí s tmavými tóny dřeva.
Pokud je to však příliš a patříme mezi ty, kterým vždy více ulahodí bílá káva či slonovina než bílý mramor, pak je třeba se vrátit k lektvarům. Odejeme-li dřevo do mlhy kávy, sama se bude při natírání přepíjet do běloučké sádry. Na každém místě s jinou intenzitou, s výsledkem, který vypadá velmi důvěryhodně. A to nejen na kartáčovaném, ale také na hladkém dřevě.

Nábytek dostane novou tvář
Není nezbytné, abychom vyráběli z takových desek nový nábytek, když můžeme vykartáčovat ten, který již existuje. V inzertních novinách a na internetu jsou tisíce nabídek starých harabur, které se staly nadbytečnými. Stolky, komody, skříňky a kredence, všechny vypadají na první pohled stejně. Je na nich silná vrstva laku nebo desítky starých nátěrů.

Ocelový kartáč se však dokáže přeškrábat i přes ně. Přestože se to neobejde bez prachu, jde to mnohem rychleji než bruskou. Podchvílí se ze dřeva trhají drobné vločky nátěru a po nich se kartáč zaboří přímo do měkkého dřeva. Neznamená to však, že budeme odsouzeni pouze ke škrábané struktuře. I tu lze vyhladit nylonovým kartáčem tak, jako bychom nikdy žádný starý nátěr nedrápali dolů.

Ocelový kartáč strhne cement z desek použitých na bednění, odstraní i dlouholeté nánosy hlíny, kamínků, vápna a prachu. Zužitkovat tak lze i desky z rozebraného pařeniště, kurína či přístřešku. Aniž bychom se obávali, že se na nich zatupí hoblovka nebo elektrický hoblík.

Své zkušenosti však mají i ti, kteří se rozhodli zrenovovat starou dřevěnici, srub nebo chatu. I na takové ploše dokáže elektrický kartáč udělat velký kus práce. Očistí dřevo až k jeho pevnému jádru a připraví jej k dalšímu ošetření. Ať už půjde o napouštění nebo obnovu vzhledu lazurou.

Pružné štětiny kartáče dosáhnou do prasklin, reliéfů obkladu a nerovností. Jelikož kartáč se točí ve směru vláken dřeva a sleduje je po celé délce plochy, výsledek je překrásný. To nedokáže žádná bruska ani talířový kartáč.

Při detailech pomůže vrtačka
Velký elektrický kartáč je sice mistrem na velkých, rovných plochách, pokud však přijde na detail, žádá se pomoc. Ne, není třeba hned myslet na pískování. Existují kartáče, které lze osadit přímo do čelistí vrtačky. Nylonové i ocelové a vedle nich i brusné mopy a válečky z rouna. Přestože jsou uzpůsobeny tak, aby pracovaly pouze na velmi malé ploše, dostanou se do detailů.

Na paměti je třeba mít jediné. Jejich štětiny musí vždy pracovat ve směru vláken dřeva, zvláště pokud jde o ty ocelové. Jinak mohou nadělat nepříjemnosti, které nezahladí ani brusný papír. Takové malé kartáče se stopkou najdete v každém železářství a když si je poprvé vyzkoušíte, budete si klást otázku, proč jste to nezkusili už dříve.